Místní knihovna v Šelešovicích
Naposledy aktualizováno: 07.04.2017 12:27:36

OBRÁZEK : zaj.jpg 

Významné osobnosti obce

 

Karel Červinka

Byl prvním šelešovickým nadučitelem. Působil na škole od roku 1892 plných čtyřicet let. Založil Čtenářský spolek, byl náruživým pěstitelem – zahrádkářem. Je pochován na šelešovickém hřbitově. O jeho hrob se stará obec.


František Sedláček (1903 – 1933)

Absolvoval s vyznamenáním maturitu na arcibiskupském semináři v Kroměříži. Láska k filosofii ho zavedla do přednáškových síní brněnské univerzity, kde s vyznamenáním vykonal všechny státnice a získal aprobaci z dějepisu a zeměpisu pro střední školy. Byla mu nabídnuta asistentura, která by ho vedla k hodnosti vysokoškolského profesora. Z finančních důvodů nemohl místo přijmout  a pro nedostatek míst učil čtyři roky na měšťanské škole v Morkovicích. Byl považován za nejlepšího znalce moravského lenního zřízení.  Nepřízeň osudu a vyčerpávající vědecká práce podlomily jeho zdraví a ve věku pouhých třiceti let zemřel a byl pochován na šelešovickém hřbitově.


Theodor Straka (1803–1976)

Učitel a školní inspektor. Byl se svou manželkou krutě perzekuován nacisty za II. světové války v souvislosti s parašutisty východní armády, kteří jako výsadek S 1 přistáli u Dřínova.


Anežka Fialová – knihovnice a bibliografka (20.3.1947 v Še­lešovicích)

Studovala knihovnickou školu v Brně a UK v Praze a pracovala v Muzeu Kroměřížska. Zpracovala Bibliografii okresu Kroměříž a Nemovité kulturní památky okres Kroměříž. Napsala bibliografie Jindřicha Spáčila a Josefa Svátka, studii Česká moderní knižní vazba, zpracovala Bibliografii českého knihařství (s Michaelou Lásenickou) a čtyřicet hesel pro Novou encyklopedii českého výtvarného umění Doplňky (2005). V letech 1989–2001 byla členkou redakční rady Knihařského bulletinu. S Markétou Mercovou sestavila dvě vydání knihy Moje město Kroměřížská čítanka.


Josef Žourek (1889 v Šelešo­vicích -  1963 v Kroměříži)

Studoval na kroměřížské reálce a na učitelském ústavu. Jako učitel působil zejména v Litenčicích, Kroměříži a Ratajích. Patřil mezi významné vlastivědné pracovníky. Jako kronikář sepsal kroniku Rataj od roku 1918 až do roku 1945. Zasloužil se o to, že Kroměříž byla ušetřena připravovaného dělostřeleckého ostřelování. Byl dobrý muzikant, znalec písní, kreslíř a malíř. Pečlivě zaznamenal osvobození Rataj. Jeho záznamy byly podkladem pro líčení událostí kolem osvobození Rataj a Kroměříže v četných publikacích. Na požádání rumunského ministerstva obrany napsal obšírný dokument pro dílo „Rumunská armáda při osvobození Československa 1945″. Bohatý materiál shromáždil o hudebním skladateli Emilu Axmanovi. Přispěl tak značnou mírou k zpracování jeho oficiálního životopisu.


 Prof. MUDr. Lubomír Malinovský, DrSc (1931 v Šelešo­vicích – 1997)

Absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy university v Brně. V roce 1956 se stal odborným asistentem Anatomického ústavu v Brně a dvacet let stál v jeho čele. Po roce 1990 pracoval několik let na universitě v Římě. Je autorem lékařské učebnice „Návod k pitevním cvičením z normální anatomie“  a dalších odborných článků.


Josef Bláha (12.12.1914 v Še­lešovicích – 15.1.1943 Cher­bourg, Fr)

V roce 1943 zahynul ve službě příslušník 311 perutě RAF, šelešovický rodák Josef Bláha, který byl vyznamenán AFM (britskou leteckou medailí).

(Čerpáno z publikace: Dubovský, Aleš; Z historie Kroměříže. Místní část Šelešovice-Drahlov)


 

Vzpomínky


U propadlého mlýna

(Z vyprávění Vojtěcha Zezuly)


OBRÁZEK : mlyn.jpg Nedaleko Šelešovic v poli na Ratajském potoku stávala prý vesnička Kozojídky. Za vesnicí, dokud v něm hospodařil dobrý pan otec Měchura, klapával vodní mlýn. Veselo bylo ve mlýně, protože pantáta mlynář byl po celém okolí známý jako vypravěč. Čekající na semletí často žadonili o nějakou historku. Ten si vždy našel chvilku, aby jim pomohl zkrátit čekání. Mnohdy vyprávěl tak zaujatě, že posluchači nedbali toho, že mají semleto. Jednoho dne šťastná pohoda ve mlýně byla porušena, když mlýn navštívila zlá nemoc.Pan mlynář ulehl a nic mu nebyly platné báby kořenářky, co přinášely různé byliny a míchaly lektvary. Nic nepomohli ani lazebníci, kteří pouštěli nemocnému žilou ani báby zaříkávačky. Pantáta chřadl a zemřel. Po jeho smrti se ve mlýně mnohé změnilo. Vlády ve mlýně se jala ovdovělá mlynářka. Byla lakotná a nepřála ani chase, ani chudým. I krajánci putující od mlýna k mlýnu se začali klapáči u Kozojídek vyhýbat. Jednou prosil ve mlýně o almužnu ubohý stařeček. Mlynářka se rozhněvala a pustila na chudáka psy. Stařeček před psy neprchal. Upřeně se zahleděl na mlynářku a na mlýn. Pozvedl obě ruce a zahrozil. V tom okamžiku  se stmělo, oblohou prolétl blesk a ozval se hromový rachot. Celý mlýn se zhroutil a propadl do země. Zmizela i mlynářka a zůstal jen název místa „ U propadlého mlýna“. Obyvatelé ze Šelešovic postavili v těch místech kříž, který tam stojí dodnes .

(Čerpáno z publikace: Dubovský, Aleš; Z historie Kroměříže. Místní část Šelešovice-Drahlov)


 
Proces zabral 0.0039 sekund času a 0.71MB paměti.